Kdo si počkal, ten se dočkal!…chtělo by se zvolat. Nová edice je zde a s ní přichází dvě nové mechaniky – Zmámení a Přerušení. Jak přesně tyto mechaniky fungují, je shrnuto v minulém příspěvku. Na prevkovém sealdu určitě větší paseku nadělala schopnost Přerušení, ale o tom posléze. V Napajedlích (v Praze jsem nebyl) se v sobotu sešlo 8 hráčů, což sice není mnoho, ale vzhledem k prázdninám nikterak nepřekvapí. Naopak překvapí, že si na tento turnaj našel cestu i nováček. Karty Wastelands hrával v dávných dobách, nyní si k nim našel opět cestu a stejně tak si našel i cestu do Napajedel. Příjemné osvěžení vidět novou tvář. Bohužel článek vydávám s časovým odstupem, kdy nebyly ještě karty nahrány v systému, tedy jsem o ně článek nemohl doplnit a už se mi jednotlivé detaily her vykouřily z hlavy, tak asi něco nebude úplně podle toho, jak ty hry v reálu probíhaly.
Každý dostal 4 boostery a jal se rozbalovat…teda nejdřív se začal modlit, pak rozbaloval. V této edici jsou totiž jisté R kousky (karty), které sami o sobě mohou velmi ovlivnit hru, ne-li dokonce vyhrát. A pokud jsem si někdy já stěžoval na rozbalené karty, nyní nemohu říct nic negativního. Nakonec se vykrystalizovalo několik karet (herních mechanik), které přeci jen hrály větší prim než ostatní.
Tato edice:
- se vyznačuje poměrně velmi vysokou možností se nejen léčit, ale zároveň si zvyšovat max. hodnotu tohoto atributu, což v konečném důsledku znamená, že se hra velmi protáhne. Na ukončení někoho ve třetím kole jste mohli zapomenout.
- velmi využívá karet se schopností Přerušení a především s tou, která ruší kartu.
- poskytuje na sealed velmi silné R karty, některé mohou rozhodnout hru.
- pracuje s celou škálou Kouzelnických škol, pokud jste je rozbalili. Ale ona stačila jenom ta 2. stupně, která zdražovala a dovolovala vám proliz.
- nabízí nepříjemné vampýří kombo Jeanstona s Krixusem. Jednak má každý z nich sám o sobě žeton života, ale proliz skrz vazbu je neméně nebezpečný.
1. duel – Michael Kadlec – 0, totální zero, černá díra
Kdyby se někdy vedla kronika všech odehraných zápasů, s největší pravděpodobností byste tam tento výsledek nenašli. Neodehrát během 60 minut ani jedno kolo, to už se musí sejít podmínky typu, že soupeř chodí co 5 minut na záchod, přemýšlí nad každou kartou minutu, 20x si rozmyslí každý krok, který potom stejně neudělá, a přemýšlí 20x nad něčím jiným. Ano, nikdo nikoho vyloženě neuhání, aby si pohnul, přesto se vždy minimálně jedna hra odehrála. Nás s Michaelem se netýkají ani prostatické problémy ani jiné neduhy, avšak jsme nádherně dokázali hru absolutně nedohrát. Asi jedinou možností, jak by jeden toho druhého porazil, kdyby mu vyházel veškerý balík karet, ale k tomu ještě pár desítek minut scházelo.
Nová sada možná přiměje někoho zkusit postavit balík založený na bránění/counteru/ale hlavně léčení. Defenzivně laděný balík, který postupně vysaje potenciál soupeře a následně pomalu otočí vývoj na svou stranu. Doposud jsem na žádném turnaji nic takového neviděl, všichni se snaží soupeře „urvat“ co nejrychleji – tedy nepočítám strategie založené na Spěchej pomalu atd., ale přeci jen balík, který dovoluje pravidelně soupeři, aby probíjel hradby a nic si z toho nedělal, to už chce trochu odvahu. No a tuto odvahu v této edici přinášejí hned 2 karty, jejichž kombinace je doslova smrtící – tedy vlastně přesně obráceně, NESMRTÍCÍ!!!
Jelikož není max. výše životů nijak omezena, můžete mít životů bambilion, když vám to karty umožní. Karet, které zvedají max. životy, už v předchozích edicích nějaké jsou, ale karta, která je zároveň zvedá, zároveň léčí na konci kola, a to vše automaticky? Zmíněný jeden proliz je jen třešničkou na dortu. Ano, na constructed formátu se toho asi rychle zbavíte, ale na sealdu, když vám to „nedojde“? A co teprve dvě nebo tři taková očarování na stole? No a tím se dostáváme k příčině, proč jsme nedohráli ani první hru. Na stole neměl nikdo vyloženě velkou převahu a když už ano, výsledný útok bojovníky ani nedosahoval výše, kterou jsme se doléčili. Už nevím, zda měl on 2 tyto očarování a já jednu nebo obráceně, ale než jsme se dostali k samotnému útočení, měli jsme oba tolik životů, že nebyla možnost je sundat. Jeden recept se nato nakonec našel, to se dočtete níže. Po hodině jsme si tedy podali ruce, nahlásili výsledek remíza, což nikoho z ostatních hráčů moc nevzrušovalo, ale pak jsme řekli 0/0 a to už se ozvalo: „Co?“. Tak jsme si tedy s Michaelem asi připsali první oficiální remízový „nulový“ zápas, který mne možná stál i vítězství celkové, možná taky ne, měl bych dál jiné soupeře a kdo ví.
2. duel – Martin Bulíř – 2:1
Po nerozhodném prvním duelu jsem prostě už musel jen bodovat. S takovými kartami, co jsem rozbalil, bych měl něco uhrát. Na výsledkové kartě je sice zapsán výsledek W/L/W, ale mám ten dojem, že to bylo L/W/ W. No vezmu to dle oficiálního zápisu. První hru s Martinem jsem vyhrál…ani nevím jak. 🙂 No ale v druhé hře Martin zahrál přesně to, co mu poskytovalo velkou výhodu hned od startu. Má úvodní ruka průměrná a on zahrál kombo na vazbu sirén. To hned od prvního kola prostě „chceš“. Dostal tak výhodu, kterou už nešlo promarnit.
Ve třetím kole se zase situace otočila. Asi právě i proto, že mu nedošlo ono sirénní kombo. Mě se konečně podíval do hry Ysdrull a i když v tomto případě ještě hru sám o sobě nevyhrál, svůj potenciál ukázal. Rozhodně to ale nebyly v těch dvou hrách žádné projížďky růžovým sadem, musel jsem si výhodu vypracovat a poté jí zužitkovat. Zde mi jako hlavní a rozdílové karty přišly Kouzelnické školy. Už si nevybavím, kolik jsem jich tam měl a přesně jaké, ale nadělaly dost paseky. Pak se tam ještě myslím objevil Skřetí smolař, který však zatopil až Tomášovi. Když se podíváte na kouzelnické školy a dáte si je pěkně vedle sebe….to chceš! Byť, jak už jsem psal, 1. stupeň je vhodný do prvních 2-3 kol, pak alespoň v tomto formátu nehrál velkou roli. 3. stupeň se mi taky podařilo dostat párkrát za celý turnaj do hry, ale této karty jsem si moc neužil, buď neprošla do hry vůbec, nebo byla hned zničena. Za to prostřední škola 2. stupně dělala asi největší vrásky všem, kteří stáli „proti“ ní.
3. duel – Tomáš Kuchta – 1:1
Třetí duel mě svedl na pozdějšího celkového vítěze Tomáše. Ať rozbalí sebehorší karty, můžete si být jisti, že z nich namíchá něco, co budete těžko prorážet a porážet. Historicky jsem ho už párkrát na lopatě měl, ale asi nikdy jsem nedokázal udělat ten poslední krok, abych výhru stvrdil. Vždy mi chybělo třeba jedno kolo navíc nebo trochu větší útok nebo jeden counter, ale o tom ta hra je, jinak bychom ji nehráli. V prvním duelu jsem měl zpočátku navrch, karet na stole bylo +- stejně, já jsem byl navíc pojištěný „hned třemi“ Zlatými prameny. No jde v takové situaci prohrát? Rozhodně jde nevyhrát, ale prohrát? Tomáš se postupně zbavil všech mých bojovníků a měl na hradbách volno, jenže jeho celkový útočný potenciál byl jen o málo silnější, než kolik bych se na konci kola vždy doléčil. Buď mohl má očarování zničit, na což neměl karty, anebo mu stačila ta jedna jediná karta, která to celé obrátí – a ta mu došla. Na to už jsem neměl odpověď a tak jsme šli na druhou hru. Navíc jsem se za boha nemohl zbavit Artagora, i když jsem se ho pokoušel zničit např. přes ono vampýří kombo, ale vždy mi vrátil Jeanstona zpět do balíku.
Další hra byla opět plná přelévání výhod na jednu či na druhou stranu, určitě mne pomohly Chronomagické hodiny, kdy jsem se dostal na jedno kolo před něj, a ještě jej přibrzdil skrze Skřetího smolaře. To je hodně slušná brzda. V pozdější fázi hry zahrál Kvazarového pegase, aby mě přerušil kartu, pak ho ale obětoval, abych nevyužil jeho NEvýhody. Dále jsme si oba úspěšně zahráli moánce – takže jsme si hezky pozdražovali karty, ale moje kouzelnické školy mu to zdražili přece jen více. Díky tomuto zdražení, hodinám a skřetovi jsem měl na stole navrch. Pár karet jsem mu taky poničil např. skrze Žábou staniž se, či Smrtící nákazou, kterou jsem si tam přidal až poté, co ji kolo před tím úspěšně zahrál on. Jenže jedna věc je převaha na stole, kterou jsem si dokázal zajistit, ale s druhou věcí jsem nepočítal. Měl jsem sám ukrutně málo bojovníků, resp. mi je eliminoval na množství, které mu sice postupně ubíralo životy, ale věděl jsem, že to nic neznamená. Život mi totiž otravoval hned dvěma na první pohled absolutně nenápadnými předměty, hlavně Citrinovým kamenem soustředění, ten mu přidal možná dvě kola navíc, jinak už bych ho probil dřív. Skrze žongléře Artagora (kterého jsem měl taky) jsem se mu snažil vracet ještě karty na vrch balíčku, ale on tam s železnou pravidelností ty předměty vracel. A vracet na vrch balíčku již použitý předmět dává smysl, pokud víte, že nic jiného nelízne a že vám dojde nějaká slušná karta, ale ta pořád nechodila. Na hradbách jsem měl jednoho slabšího bojovníka a už se blížil časový limit. Tomáš pořád osciloval někde okolo 4-7 životů, ale nemohl jsem ho dostat níž, nakonec to ale přišlo. A vlastně co mohlo přijít lepšího s útokem za 7? V kombinaci s mým druhým bojovníkem to už dalo dohromady potřebný útok. I když chtěl Tomáš rozehrát třetí hru, 3 minuty zbývajícího času asi dávaly jasně najevo, že za tu dobu se už nic nestane, tak jsme skončili na remíze.
4. duel – Patrik Janča
Patrik útočil na druhé místo v turnaji, tedy alespoň to říkal. Tak jsem si říkal, jaký má asi ohromně nabušený balík, ale vlastně mě trochu překvapil – ten balík. Ve výsledkové kartě je zase zapsán výsledek W/L/W, ale zase mám pocit, že to bylo L/W/W, protože jsem se první kolo s jeho balíkem seznamoval a odtipoval jeho možná dvě nejdůležitější karty. Tady si myslím, že jsem první kolo prohrál i díky tomu, že jsem neodhadl potenciál kroniky a kodexu. Následující hry jsem se zaměřil na to, aby se kronika a kodex přestěhovali na mou stranu stolu, nebo abych je alespoň zničil/nepustil do hry.
V posledním kole to byla doslova kombo hitparáda, zahrál jsem to možná 3x-4x po sobě. Kombo, ze kterého si šlo zoufat asi netřeba více popisovat. Došlo mi to tak poprvé v celém turnaji a bohužel to vyšlo na Patrika, který jen sledoval, jak mu projíždím balík a hledám si jednu kartu za druhou. Až tady jsem zjistil, že ten jeho balík není nějak hrůzostrašný, ale když vám to dojde, tak i s úplným…nic…dokážete zahrát.
Jelikož se právě v těchto dnech stěhuji a čekal jsem na nahrání obrázků do databáze, tak report vychází až nyní, tedy dotčení hráči jistě omluví nepřesnosti v jednotlivých hrách, protože tak dlouho to nosit v hlavě nelze. Výsledný obraz her to ale podchycuje.
Konečné pořadí prevka:
1 – Tomáš Kuchta
2 – Michal Slivečka
3 – Martin Krzywoń
4 – Martin Bulíř
5 – Patrik Janča
6 – Michael Kadlec
7 – Vladimír Šopík
8 – Michal Šimek
Zase někdy příště.
Michal Slivečka