HISTORIE: Kde se vzaly, tu se vzaly (4)

V dnešním historickém okénku se podíváme na to, co asi jste si mohli od 14. století zahrát…a že toho nebylo málo. Dokonce bych řekl, že těch „vymřelých“ karetních her je daleko větší množství než těch, které se stále hrají.

 

Vlastně nikdo přesně neví, kolik těch karetních her vlastně vzniklo, ale jsou to tisíce. Chápete to? Zkusil jsem si vybavit, které karetní hry znám a které jsem hrával. Můj výčet se zastavil docela brzo – Kanasta, Žolík, Oko, Válka (Přebíjená), Poker, Prší, Sedma, Černý Petr, Kvarteto, tyto jsem hrával. Pak si vybavuji ještě Mariáš a Bridž. No nic moc bych řekl, co na to historie?

 

Ta ke mě přeci jen nebude tak krutá, protože počet „originálních“ karetních her, tedy těch, které jsou ty původní (kmenové) a až od nich se odvozovaly další, je daleko menší. Všechny karetní hry mají však společné prvky – míchání, rozdávání, snímání, nějaké počítání skóre či vyhodnocování situací. Zajímavé je, že žádná z karetních her se ve své podobně nehraje déle než několik desítek, ojediněle i stovek let. No dobře, když máme karty v Evropě nějakých 700 let, mohla se nějaká původní dochovat? Nejspíše ne, v materiálech a na internetu jsem našel jen samé polemiky.

 

Pro pochopení karetních her a jejich vývoje je nutné jejich rozdělení. Jedno rozdělení dělí karty na soutěžní, komerční či hazardní. Zde už se dá např. Wastelands zařadit jako silně komerční karetní hra. No a ty hazardní se dělí na valchu a taktéž komerční hry. No nebudu zabrušovat víc do detailů, nebo v tom bude guláš. Spíše jen vysvětlím výše zmíněné.

 

Hazardní karetní hry typu „valcha“ se hrají proti bance (či někomu, kdo drží bank). U karet komerčního typu se hráči obehrávají navzájem. Typicky v kasinu můžete zažít oba dva karetní typy. Více dělení karet z bezpečnostních důvodů radši nebudu udávat a podíváme se na pár konkrétních karetních her.

 

První dochovaná karetní hra u nás je Flus, o níž najdete zmínky už v roce 1512. No zní to dost divně, ale proč ne. Zahrát si ji bohužel už nemůžete, nikdo neví, jak se vlastně hrála. Další hru jménem Strašák už byste si zahrát mohli, jelikož z této karetní hry se později vyvinul Ferbl. Ani tak nemám páru, co to Ferbl je. Roku 1586 jsou zmiňovány karty „Triumphus Hispanicus“, což jsou karty, které se považují za dávného předchůdce dnešního Bridže. Roku 1609 a 1610 spatřily světlo světa Hromádky a Pikety.

 

Samostatnou kapitolou jsou hry, které se hrály s mariášovými kartami. No a Mariáš myslím netřeba představovat. Hrát ho sice neumím, ale historicky je tato hra defakto naše mateřská a nejhranější. Hrála se po hospodách, pro zábavu a samozřejmě i jako hazardní verze. Další valchařskou klasikou je Gottes, Macoa, Moje teta, tvoje teta (co to do háje je za hru???). U nás se jako hazardním hrám nejvíce dařilo hrám – Hromádka, Oko, Sedma, Skat, Ovčí hlava či Ferbl. Více nemá cenu jmenovat, stejně by to byly všechno nové názvy. Lidé, kteří nechtěli karbanit o peníze, si tyto hry uzpůsobily a vznikly – Prší, Rychlík, Švindl, Zamrzlý dudák aj. Existuje celá encyklopedie starých karetních her, na obrázku níže můžete vidět některé z dalších.

 

 

Některé z nich si můžete zahrát, jsou různé weby, kde se jejich pravidla dočíst dají, jako např. zmínění Ferbl a další.

Jednoduché pravidlá kartovej hry Ferbl

nebo

ZDE

 

Tyto řekněme klasické karetní hry přežívaly dlouhá staletí, nový rozměr – tedy organizované hraní – se objevuje až v 19. století. V 18. století byla v pražských Kotcích zřízena první legální herna. Do ní měli přístup jen šlechtici a vybraní hosté. Jednotlivé taxy sesbírané u stolů pak sloužily k financování sirotčince. Jak šlechetné. Rozmach těchto heren (později kasin) dal základ organizovanému hraní. Pro určité karetní hry vznikly kluby a dokonce celé svazy, které sdružovaly hráče těchto her. To ruku v ruce vede k profesionalizaci (specializaci) jednotlivých hráčů. Cesta k měření sil a pořádání turnajů či šampionátů tak dostává smysl.

 

Zde už vidíme některé základní kameny pro TCG hry, které stále ve své podstatě neexistovaly. Kdy a jak uzřely světlo světa si povíme v dalším historickém okénku.

 


Michal Slivečka (redaktor)
Jednou někdo před 15 lety dotáhl do třídy pár karet Wastelands. Tak mě ta hra chytla, že snad co přestávka, to partie. Sehrál jsem jich stovky. Nyní jsem rád, že se opět mohu vrátit k zápolení s novými edicemi. Jsem ale „stará škola“, mám rád mlátičky mezi bojovníky, které sem tam opepřím boostem nebo kouzlem. Dnešní control balíky mě moc nebaví.