Ahoj čtenáři,
dnes mám pro Vás report z třetí kvalifikace na MČR, tentokrát z Prahy, kde jsme se poměřili opět v Božském spojenectví. A protože jsem zůstal jen opravdu těsně před branami finále, věřte že to snad těsněji ani nejde, rád se o svůj zážitek podělím.
Balíček jsem měl doma nachystaný už minimálně od poslední kvalifikace, jen jsem dlouho předlouho přemílal, jakým způsobem budu ty Okovy hrát. Základ byl jasný, Leah, ale postupně jsem během měsíce přesedlal od původní žluté, přes fialovou, bílou, červenou až nakonec k limetce. A side byl nakonec připraven s dvěma dalšíma barvami, protože bílá byla více agrro a červená zase nabízela zajímavé možnosti v začátcích i průběhu hry. A že jsem nebyl sám, kdo Okovy přivezl, sešli se tu hned troje. Hrálo se 5 kol plus top 8. No a kupodivu se všechny Okovy dostaly do top 8.
V Praze se nás nakonec sešlo 15. Už po příchodu mi bylo jasné, že konkurence je obrovská a že to bude fuška proti těmhle borcům uhrát slušný výsledek. Nechyběli oba kvalifikovaní z předchozích kvalifikací, vítěz turnaje profesionálů, Ostrava tentokrát taky přijela ve více lidech a snad jediným plusem bylo, že Karol se ujal role rozhodčího a sám se hry tentokrát neúčastnil.
1. kolo – Michael Kadlec Charadin + Leah
Tak tomu říkám los pro první kolo. Tipuju Michaelovo oblíbené fialovo černé discardní agrro. Balíček, proti kterému jsem během měsíce Okovy testoval asi nejvícekrát. Zároveň si jsem ale také vědom, že jsem Michaela v constructed ještě neporazil. Vyhrávám hod a začínám. Na ruce Duševní pijavice, a tak okamžitě a bez váhání míří na stůl, projíždí soupeře za dva a k Michaelovu překvapení si odemílám 4 karty od sebe. Mám balíček postaven také na tom, že výhodu karet z nelízání přes Okovy doháním hraním karet ze hřbitova, a tak čím více jich tam mám, tím více možností získám. Michael tasí své oblíbené Husy chaosu. Já znovu útočím, odemílám další 4 karty a pro jistotu ještě discarduji Bludnými bulvami dvě karty soupeři. Následuje druhé kolo soupeře a já jen nevěřícně zírám. Husy generují 5 KB, za dva letí do světa Prokletý jestřáb, staví Bránu chaosu a následují dva Orglinští konšelé. Mám třetí kolo, dostávám 3 KB a dlouho dumám, co s tím. Pokud tohle zůstane na stole, nemám moc šancí, musím se toho okamžitě zbavit. Ale jak? V tom mě to napadlo. Za 2 KB Zhmotnění energie (2 KB kvůli konšelům), generuji 3 KB, jsem na 4 KB a díky 8 kartám na hřbitově (zlatá pijavice) mohu hrát zlevněný Brutalgeddon. Sice kvůli Konšelům za 4, ale stůl zůstává vyklizen. Ještě pár kol se Michael snažil o hru, ale po vyložení karet pro návrat z hrobu (Morgan, Kovář kostí, Sféra magie) je jasné, že Brutalgeddon každé kolo se ustát nedá. A tak Michael vzdává. Druhou hru se dostáváme do bitvy taky hned od začátku. Pradávný duch se pobije s Pijavicí, Bulvy zruší Tleikanský rozklad, Konšela zase Pokřivená moc, Jestřába zničí Jiskření. Vykládám Sféru magie, abych strhl hru na svoji stranu, ale Michael kontruje Geomim a likviduje mi hřbitov. Následuje Brutalgeddon, jímž ale kradu Geomiho na svoji stranu. Po pár kolech jde do hry druhý Geomi, ale dopadne úplně stejně jako ten první, a tak Michaela porážím jeho vlastními bojovníky. – 2:0
2. kolo – Pavel Kříž Fairlight + Rhatt
Vyloženě jásám. Jestli něco nerad, tak hru s člověkem, který mě k Wastelands přivedl a bez kterého bych krásu této super hry nikdy neobjevil. Tímto ti milý bratranče děkuji, ale pojďme ke hře samotné. Vím, že Pavel hraje kombo na předměty a že jsem proti tomuto decku nehrál. Hned na úvod nezbytná Prastará runa a síla Okovů je rozmetána na kusy. Vlastně jen tak přihlížím, jak Pavel několikrát protočí různé předměty či bojovníky, kteří předměty vyhledávají, a dostávám namláceno Prstenem tří přání a Příručním rubínovým nožem. Nadešel čas pro první změnu barvy. Limetku nahrazuje červená a jdeme na druhou hru. Hned na úvod se dostane do hry Tirrandin ranec, což Pavla na dvě kola úplně paralyzuje. Já si zatím úspěšně odemílám. Díky Hlasitým krokům na hřbitově si hlídám klíčové karty Pavlova komba. Nakonec hra dospěla do situace, kdy jsem byl nucen zahrát Hrůzoděsův dech, čímž jsem Pavlovi sebral poslední šanci na zvrat ve hře, jenže k mé smůle mi v balíčku už nezůstal žádný bojovník a ani karta, která by uměla vzít byť jedinou kartu ze hřbitova, a tak ani já nemám čím Pavla zabít. Hra končí remízou. Třetí hru si proto dávám pozor, abych stejnou chybu nezopakoval a po zahrání Hrůzoděsova dechu Pavla dostávám ze hry. Sám si hledám v balíčku Sféru magie a přes sféru si vracím Vzývání duchů. Tím je vymalováno. – 1:1
3. kolo – Martin Bulíř Dornodon + Chara-din
Třetí kolo a já usedám naproti Martinovi. Jsem zvědavý, co mě dnes čeká, protože jestli něco s Martinem platí, tak že hraje velmi pěkné konstrukce a pak také, že mu vždycky nějak záhadně uteču ze smrtelného sevření. A nebylo tomu tentokrát jinak. Brzy zjišťuji, že mě čekají qwargové plus další bijci od Chara-dina, takže taková kombinace agrro decku s většími bijci, doplněná o headshoty. První hru poctivě odemílám svůj balíček jak Pijavicí tak Obří krysou, kteří následně slouží ještě jako blockeři hradeb, Martin mě poctivě řeže svými bijci až na krásné dva životy, jenže Morgan se přidává k odemletí karet do mého hřbitova, následně svojí schopností vrací do hry aktivního Kejklíře, ten vytváří žetony, další jde na stůl Kovář kostí, obětovává jeden žeton, vrací mi do ruky Brutalgeddon a já se za cenu osmi karet v nicotě léčím na 20 Ž. Navíc nemůžu být příští kolo zraněn a v dalším svém kole hraji Brutalgeddon vytažením ze hřbitova. Beru Martinovi bijce a těmi mu namlátím do bezvědomí. Druhá hra se nese v úplně jiném duchu. Trochu si s Martinem navzájem pokrátíme životy a odemeleme vlastní ruku, vyčistíme stůl tak, že tam zůstává pouze moje Sféra magie, a Martin mi za pomoci Tleikanského rozkladu odemele klíčové karty ze hřbitova. Čekáme celá čtyři kola na to, komu přijde první něco na doražení. Nakonec lížu Vliv podsvětí, odemílám deset karet, odstraňuji dva žetony ze sféry, beru do ruky Vzývání duchů, kterými křísím Dekirdu, dávám to Martinovi za 5 Ž a celý postup opakuji s dalšími dvěma žetony na sféře. – 2:0
4. kolo – Tomáš Kuchta Leah + Rhatt
Moje první a taky ne poslední setkání s Okovy na tomhle turnaji. Už od prvních kol je mi jasné, že máme s Tomášem hodně totožný deck. Minimálně 75% balíčku máme totožný a tak se ani moc rozepisovat o průběhu jednotlivých her nebudu. Vesměs to bylo vyrovnané a rozhodlo to, že Tomáš to měl daleko víc kontrolní. Nakonec hru vždycky uhlídal a porazil mě dvakrát s přehledem. Veškeré moje snahy s tím něco udělat přišly vniveč a dnes si zpětně říkám, že jsem měl zkusit do druhé hry změnit barvu a daleko víc Tomášovi zatopit. Ale kdyby neplatí a tak jsem šel do posledního kola se 7 body, stále bez jistoty postupu do top 8. – 0:2
5. kolo – Jiří Řepecký Leah + Raia
Los si se mnou někdy hezky pohrává, ale co, když už se tu sešli dobří hráči, musím se popasovat i s těmi nejlepšími. Ještě před začátkem zjišťujeme bodový stav ostatních hráčů a dostáváme se k tomu, že remíza bohužel nic neřeší. Bylo by potřeba, aby alespoň jeden šestibodový hráč nevyhrál, ale protože Jirka nechce riskovat, vrháme se směle na hru. Jirka hraje Pána nedotknutelných a v průběhu hry na mě rychle vyletí Královský kuchař, Lord strážce a Princ fénix, který se snaží o redukci mých životů. Já mám ale dobrou ruku a tak za pomoci Morgana a Kováře kostí odemelu a protočím, co je potřeba. Zbavuji bojovníky žetonů života a získávám převahu. První hru nakonec vyhrávám. Vzhledem k situaci u vedlejšího stolu, kde Vlado dostává nařezáno od Pavlových předmětů, mi Jirka nabízí remízu, kterou rád přijímám. Vím, že top 8 mám takhle jistou a zároveň se vyhnu lídrovi Tomášovi Kuchtovi, neboť Jirka skončí určitě v topce za mnou se 7 body. Ještě jsme odehráli druhou hru, kde se nakonec misky vah přiklonili k Jirkovi a chvilku na to byl ohlášen konec kola, takže by to nakonec nejspíš remízou i tak skončilo. – 1:1
Do Top 8 jsme tedy vstupovali v tomto pořadí.
1. Tomáš Kuchta, 2. Ladislav Jůn, 3. Jan Bednář, 4. Pavel Kříž, 5. Michael Kadlec, 6. Martin Bulíř, 7. Michal Brůha, 8. Jiří Řepecký
Následovala klasická eliminace. Na mě vyšel nedávný vítěz turnaje profesionálů Ladislav Jůn.
Čtvrtfinále – Ladislav Jůn Charadin + Leah
Abych si Zarknodovy okovy užil do sytosti, vytasil je proti mě i Láďa. A musím bez skrupulí uznat, že to byl nelítostný souboj. Taky trvala naše hra ze všech nejdéle. Všechna čtvrfinále byla dávno odehrána a my jsme mezitím pokračovali teprve ve druhé hře. Ale hezky popořádku.
Láďa měl alespoň Okovy v jiné barevné kombinaci než já a Tomáš. K černé společné nám všem přidal fialovou. Já sám jsem Okovy s fialovou zkoušel a úplně se mi to dobře nehrálo: Uznávám, že Láďova konstrukce byla zdařilejší než ta má. Vyrovnanou první hru nakonec rozhodlo, že jsem se sice jedenkrát dokázal úspěšně zbavit Velkého hřibu (nechápu, proč má na sobě dodatek, že nemůže změnit majitele 🙂 ) a to Vzýváním duchů a následnou krádeží Hříbků Brutalgeddonem, ale podruhé už jsem tlak tohohle bijce neustál. Stál jsem před těžkým rozhodnutím. Sidovat či ne? Nakonec vidíc Láďu sideboard hojně využívat a také proto, že se nebojím riskovat, měním limetku za červenou a jdeme hrát druhou hru.
Hned na úvod mám na ruce Tirrandin ranec, kartu, která nakonec rozhodla o osudu čtvrtfinále. Zároveň bojovníka za 1 KB, takže provádím útok a přes obětinu vykládám ranec. Tím na dvě kola celkem nepříjemně Láďu paralyzuji, ale hra plyne postupně dál. Odehrajeme spoustu kol, hra se přelévá ze strany na stranu, já se držím hlavně díky ranci, který mi neustále vrací potřebné karty do ruky. Nakonec zasadí finální úder Láďovi Velké sání života za 5 Ž a zbylé tři životy ukoušou vytvoření Nemrtví špehové. To už nás také pilně sleduje Honza Bednář. Ten ví, že vítěz tohohle klání bude hrát semifinále s ním.
Rozhodující bitva se nesla v podobném duchu jako druhá hra. Opět se vše točilo kolem Láďovy snahy hru nějak ukončit a já se úspěšně bránil Tirrandiným rancem, který moji ruku zásoboval vším, co bylo potřeba. Nakonec misku vah převážil opět Láďův bojovník. Tentokrát to nebyli Nemrtví špehové, ale Želva chaosu, která jako by se spikla, a moje dvě magie do hry pustila. Za to Láďův poslední záchranný kousek skončil přerušen a já mohl začít slavit postup mezi poslední 4.
Tak jsem usedl proti Janu Bednářovi v boji o finále. Druhou dvojici utvořil Michael Kadlec se suverénním Tomášem Kuchtou.
Semifinále – Jan Bednář Charadin + Leah
No co k semifinále dodat. Nějak si začínám zvykat, že moje partie začíná sledovat zbytek hracího pole. Vzhledem k tomu, že Tomáš začínal s Michaelem v době, kdy já ještě zápolil s Láďou, tak ve chvíli, kdy skončili, stal se jediným duelem hraným náš souboj s Honzou. No první dvě hry byly extrémně rychlé. První hru rozhodli vlastně Bludné bulvy, které Honzovi znemožnili cokoliv zahrát a nebylo co řešit. Honza spěchajíc domů mi naznačil, že bude-li mít špatnou ruku, vyrazí domů a finále si nechá ujít. Jenže to se nestalo. Tak nastala pro ostatní hráče situace, kdy čekali, až to dokončíme. Druhá hra byla stejně rychlá jako ta první, jen s opačným průběhem. Honza vydiscardovall moji ruku, já nelízl nic na návrat ze hřbitova a tak to bylo 1:1.
Navíc bylo jasné, že spoj si Honza nechá ujet a začala až ikonická třetí hra. Já opět rozmýšlel, co provedu, a nakonec po zkušenosti s Láďou, opět vsadil na Dornodona místo Rhatta. A stejně jako s Láďou to byl boj mezi Tirradiným rancem a Honzovými bojovníky. Nakonec jsme se dostali do situace, kdy jsme oba lízali kartu a čekali na to, kdo koho dorazí. Já si pravidelně vracel Pokřivenou moc a podle potřeby, Honzu zase držel Pán nedotknutelných, který zásobil jeho bojovníky žetony života, čímž mě činil problémy se jich zbavit. Nebudu radši psát, kolik jsme při tom nakupili chyb. Bylo jich požehnaně na obou stranách. Hra pak dostala úchvatné finále. Já si vrátil rancem Pokřivenou moc a Velké sání života s tím, že své poslední dva životy (mimochodem měl jsem už umřít, ale Honza nepochopitelně obětoval KB do Pána nedotknutelných na žeton života na Východního draka místo toho, aby mě dorazil ohnivým dechem) zachráním. Po zahrání Velkého sání jsem vylezl na 17 životů, zredukoval žetony života z Honzových bijců a Sférou magie si zase vzal Velké sání na ruku s tím, že přečkám Honzovo kolo a dalším sáním ho dorazím. Honza lízl Okulupaje a poslal ho do hry. Šílená karta. Zbylo mu i dost bodů a já byl nucen zahrát Pokřivenou moc, jinak by mi návrat přes ranec nepomohl, navíc jsem ranec ani použít nemohl, neměl bych pak dost bodů na zabití přes Velké sání. Honza si zase mohl líznout 4 karty. Vlastně mu už nezbilo, než se modlit, že si lízne Pokřivenou moc na moje sání. No a líznul. Přišel counter na sání, já sice lízl pět karet, ale to bylo tak všechno. Honza poslal do hry ještě Silxe, což stačilo, aby mě definitivně dorazil.
Trošku mě zpětně tahle prohra mrzela, vím už i kde jsem chyboval, ale po pravdě, Honza mě měl zabít už drakem a nedošlo by k tomu všemu ostatnímu. Když se zamyslím nad tím, že jsem za sedm her hrál se všemi ostatními hráči z TOP 8, tak nevím, jestli měl někdo další takovouhle herní prověrku.
Na závěr přikládám pár fotek z vydařené hrací soboty a obdivuji všechny, kteří, byť už jen jako diváci, sledovali až do osmi do večera, jak to vlastně všechno dopadne. A některé zkušenější hráče za to, že byli schopní tam ty naše chyby tolerovat bez mrknutí oka.
Michal Brůha (redaktor)
K Wastelands jsem se dostal úplnou náhodou, když jsem sledoval bratrance s divnými kartami, o kterých tvrdil, že je nepochopím. A tak vznikla závislost trvající stále i v období, kdy hra vycházela neoficiálně, a karty jsme si překládali a tiskli doma defacto na koleni. Rád stavím decky z karet, které zůstali hráči opomenuté, ale mají potenciál a nezaslouží si zůstat v prachu alb.