Bylo, nebylo…anebo spíš dlouho, předlouho?

No prostě je tomu hodně dní, kdy tu vyšel nějaký report, a tak jsem se rozhodl opět nejen turnaj hrát, ale také si z něj něco zapamatovat alias napsat. Na preview do Ostravy jsem nakonec nejel, ale do Prahy jsme si to nenechali ujít. Píšu nenechali, protože jsme z Brna vyrazili ve 4 – já, Pepa, Lados a Marcel. Jak na konci uznáte, naše „auto“ mělo svou herní sílu…a to nejen na dálnici…ale snad žádná pokutka nedojde.

Turnaj se odehrával v herně Černého rytíře, kde jsem tedy nikdy nebyl, ale řekl bych, že ucházející herna. Spíše mě oslnilo, že tam měli plné regály zboží, asi jim to tam frčí, samotné stoly – no trochu za očekáváním. O prostory jsme se dělili s dalším pořádaným turnajem v Magicu, ale bylo vidět, že si ten den užíváme víc. No a jak jsem si ho užil já? Už jsem tady mnohokrát psal, že na sebe přivolávám jistou karmu…no a nejinak tomu bylo i nyní, ale úplně jinak, než jsem chtěl…aneb pro dobrotu na žebrotu.

 

1. duel – Adam Huječek – 1:1

Nové jméno na obzoru a hned jsem ho dostal do prvního kola. A těšil jsem se, co by ne. Hlavně z toho důvodu, že jsem pro nové tváře udělal před prevkem takové představení karet, o kterých jsem si myslel, že se budou hrát nebo jsou vhodné pro prevko, a které naopak vůbec nehrát. A tady jsem si docela naběhl. Když jsme totiž byli u karty Mrňavka, hodnotil jsem ji velmi průměrně až podprůměrně. Den před prevkem jsem si ještě jednou karty projížděl a opět jsem se zasekl u této karty, načež jsem své prvotní hodnocení překopal.

Doslova jsem napsal:

Oprava hodnocení u karty Mrňavka, co se prevka týče. Marná bude jen v prvním kole resp. po vyložení, pokud ji tam ale protihráč nechá řádit, bude vám každé kolo generovat tři malé „šotčata“, která se hodí minimálně třeba na bránění hradeb a pokud si je nabušíte dostatečným počtem žetonů síly, půjde o slušnou armádu, takže na Mrňavku taky bacha.

No a jak se říká, kdo s čím zachází, tím také schází, hned v první hře na úvod tam Adam skutečně Mrňavku vyložil. I když jsem hned věděl, o co půjde a co musím udělat, hold mi na ně nic nechodilo. Žádný „plošňák“ jsem v boosterech nerozbalil, tím neříkám, že jsem neměl dobré karty, měl a docela hodně. Konečně turnaj, kdy na můj pool karet nemůžu nic negativního říct, ale hold nic masivního na všechny targety jsem neměl. Leč jsem úspěšně vzdoroval, měl tam už tolik mrňavek resp. šotčat, že tomu nešlo odolat. Stačilo mi vždy nějakého bojovníka poslat z hradeb, aby mohl útočit přímo do mě, taktéž si pár šotčat boostnul žetony síly, takže to byla takové pomalá a neodvratná smrt.

Druhé kolo jsem začínal já s nadějí, že by tam přeci jen Mrňavka nemusela vletět hned z úvodní ruky Adama. Na tomto prevku docela slušně rozhodovalo to, kdo začíná resp. jaká dojde úvodní ruka. Měl jsou opravdu hodně skřetů – do vazeb ideální – a i přes toto jsem nakonec druhé kolo vyhrál. Šlo se na třetí hru a toho můžu asi nejvíce litovat, protože jsem Adama „pustil“ pár minut před vypršením časového limitu na záchod. Situace na stole mezitím vypadala tak, že se přesýpací hodiny pomalu nakláněly na mou stranu a už zbýval zasadit jen finální úder. 1 max. 2 kola navíc a slavil bych výhru, leč takto zůstala pohřbena (spláchnuta). Nakonec se ukázalo, že právě tato remíza, a tedy pitomá Mrňavka, mě stála když ne celkové vítězství, tak aspoň druhé místo.

 

2. duel – Michal Jurčík – 2:0

Konec hry s Adamem Michal viděl a sledoval, proto se divil, jak to že hraje se mnou, když jsem dle něj vyhrál. Tak jsem mu opáčil, že v momentě, kdy situace na stole vypadala jasně, vypršel časový limit a já tak uzmul jen remízu, proto sedím proti němu. Jejda, ten ale na mě nebude vzpomínat v dobrém. Proč? Dalo by se říct, že jsem ho já vlastně neporazil, „on se o mě porazil sám“. První hru si nepamatuji, byla to středně dlouhá hra, pravděpodobně ve finále rozhodli moji Vlčí bratři? Nebo už v první hře mi poslal z ruky pryč Astrální znamení? No každopádně druhou hru asi jen tak nezapomene, a vlastně ani já. Na úvodní ruce jsem měl nějaké ty bojovníky, Skřet-ententýka, dokonce možná dva, pak ještě něco a hlavně Astrální znamení a Úděl zapomnění. Pokud máte na ruce tuto kartu, chcete se nejrychleji zbavit své ruky a na prevku hlavně doufat, že vám ta vize chvíli poleží v hrobě. Ani to ale nebylo zapotřebí. V prvním nebo druhém kole Michal zahrál něco s Anti-magií 1, no a já zahodil Astrálku, myslím, že už ji znal z prvního kola. Jeho slova, že by tuto kartu nikdy nehrál jsem okomentoval, že já právě jo, a to především kvůli oné anti-magii, které je a bylo opravdu dost. Tedy jedna Astrálka byla na hřbitově, ale ve svém kole jsem si dolízl druhou. Rozbalit dvě ze 4 boosterů byla docela haluz, přiznávám. Ve svém kole jsem zahrál něco z ruky a zbyly mi na ruce dvě karty, druhá Astrálka a onen Úděl zapomnění. Proč jsem ho nezahrál v mém kole, když je to za 0 KB vize? Protože jsem ji chtěl využít v pravý moment a obával jsem se, že půjde rychle ze hřbitova pryč, proto jsem na první pohled nehrál logicky, ale logiku to mělo. Stačila by třeba Fontána na ruce a nazdar. Tedy jsem s mými dvěma zbylými kartami předal kolo Michalovi. Ten se nerozpakoval a hned tam loupl Skřet-ententýka za 2 KB, tedy Anti-magie 2. Já se ho dotázal, či si to nechce rozmyslet, protože jsem věděl, že tohle bude kruté, až moc kruté, ale nerozmyslel si to. Když viděl, že jde na hřbitov druhá Astrálka a ona vize, potřásli jsme si rukou a dál nehráli, i když mu v tu chvíli zbývala ještě polovina životů. Proto jsem psal, že se o mě zničil sám…já ho nenutil, aby mě ty Astrálky zahazoval 🙂 Nicméně hned další hru jsem měl něco podobného schytat já.

 

 

3. duel – Marcel Tobola – 0:2

Po dohrání s Michalem jsem měl docela čas, tak jsem si prohlédl herní projevy soupeřů a viděl jsem i balík Marcela. To, že vidíte, co hraje soupeř, ale neznamená automaticky win, hlavně, pokud máte úvodní ruku naprd. Měl jsem velmi málo bojovníků, rychlou smrt jsem oddálil především Arcimagickou věži, kterou jsem teda primárně hrál kvůli přerušení karty, ale podařil se mi docela i kousek, který jsem nečekal. Na ruce jsem měl Šotčí úkryt a Anti-magickou věž, které se taky dostaly do hry, ale jen kvůli tomu, abych je přes tuto stavbu obětoval a přerušil vykládanou magii. Teda aspoň si myslím, že jsem to zahrál proti Marcelovi…a pokud ne, pak rozhodně proti Martinovi v 5. duelu. Omluvte moji sklerózu. To podstatné ovšem z boje s Marcelem byl vývoj oné partie. Jak jsem psal, moje úvodní ruka proti němu byla pomalá, leč ustál jsem původní tlak. Následně jsem hru vyrovnal a když už to vypadalo, že převezmu iniciativu a zatlačím Marcela do defenzivy…no lépe řečeno, stačilo by mi jedno kolo navíc a Marcel by prohrál, ale sám jsem měl málo životů, jednoho nebo dva bojovníky na hradbách, kdo jste s ním hráli, tak víte, že měl kolikrát oba dva své hrůzoděse na stole a to se špatné brání. No první kolo nakonec dopadlo tak, že zaútočil a já myslel, že ještě přežiji do dalšího kola, kde se rýsovala šance na výhru, nicméně hru Marcelovi vyhrál Delga, kdy ho vyložil až po boji do hry a skrz vazbu mi vzal naději na výhru.

Druhé kolo byla taková zákopová válka. Opět ze začátku přetahovaná, ale mě se podařilo do hry dostat Morfa obránce, pak jsem tam měl skřeta nějakého myslím, Poutník léčil v záloze, Fontánka byla a Mikkeldorf vesele rozdával žetony síly. Ty mi ale k ničemu nebyly, protože i on měl zabetonované hradby, bojovníky s magickou obranou a já prostě ten magický útok neměl. Sice tam došel Stratég zlaté armády, ale světe div se, ani jeden z nás neměl žádnou magii v hrobě, takže v tuto chvíli zbytečný. Když už se mi podařilo nějak zbavit jeho morfů a magické obrany, neměl na stole skoro nic. Na ruce už tuplem nic. Kdybych dostal šanci na další kolo, měl jsem tam silné bojovníky, slavil bych výhru. Co vám ale v takovém případě musí přijít na ruku? Jinak řečeno, jaká je pravděpodobnost, že si v ten nejlepší moment líznete přesně tu kartu, která vše obrátí? A stalo se. Zklidňující mlha mi kompletně vyčistila stůl na dvě kola. I když on sám tam toho moc neměl, věděl jsem, že pokud mi nepřijde nějaká super karta, je dobojováno…a ta nedošla. Zajímavé, jak jedna jediná karta v tu pravou chvíli otočí duel o 180 stupňů. No asi to tak mělo být, proti Michalovi kopec štěstí, proti Marcelovi dva kopce smůly.

 

 

4. duel – Csaba Sziva – 2:1

Čtvrtý duel mě svedl s rutinérem této hry a to Csabou. Ať se hraje jakýkoli turnaj neb formát, můžete dát ruku do ohně na to, že Csabův balíček bude mít „koule“. V první a pak třetí hře jsem mu toho hodně popřerušoval skřetími vazbami. Dobře věděl, oč mi jde, ale podařilo se mu to tak napůl. Útočný skřet sehrál svou roli velmi dobře. Jakmile se dostal na stůl, Csabova Okulupajova koule ho poslala vzápětí na hřbitov. Nicméně tato karta na hřbitově není nic strašného, hlavně pokud máte v ruce Skřetího vypravěče. Bohužel toto kombo získává kvůli vyvolávacím cenám na síle až od třetího kola (pokud si nějak nevygenerujete KB dříve). A toto byl v podstatě základ mého balíku – Útočný skřet do kombinace se Skřetím vypravěčem, protože jsem na tyto karty měl v boosterů štěstí. Sekundoval jim Skřet-ententýk. Tedy se mi podařilo Útočného skřeta vytáhnout ze hřbitova, následně poslat zase do hry. V kombinaci s jeho vazbou, mou Okulupajovou koulí a nějakou tou Anti-magií jsem hru dostal pod svou kontrolu. Pak jsem se v prvním duelu dostal do stavu, kdy jsem věděl, že má na ruce obra, kterého ve svém kole vyšle do hry, kompletně vyčistí stůl a vyhraje. To se mu ostatně podařilo v oné druhé hře, kterou jsem prohrál, protože jsem udělal zásadní chybu, kdy jsem taktéž věděl, že má na ruce obra, ale zapomněl jsem, že jeho vyložení nepřeruší vazba Útočného skřeta. To jsem ale popsal výsledek druhé hry. Zpět k té první. Dlouho předlouho jsem spekuloval, co s tím obrem, přitom jsem měl celou dobu řešení na ruce, aniž bych to věděl. Další na první pohled skvělé Rko, které jsem však za celý turnaj využil jen 2x-3x, byl Cizopasník. Věděl jsem, že ve hře dokáže ničit karty, ale zapomněl jsem na jeho discard při vyložení. Tedy jsem si posypal hlavu popelem, když jsem málem nechal Csabu vyhrát mou chybou. Zahrál jsem Cizopasníka, odhodil mu obra na hřbitov a přebouchal jej svými bojovníky.

Jako jeden z mála hrál kameny soustředění. V druhém kole je měl celkem tři, povyhazoval mi hřbitov, něco skončilo v Anti-magii, ale ve výsledku měl prostě více bojovníků. Pamatuji si, že jsem se velmi rozhodoval, jestli mu nějak ničit ty kameny nebo mu je tam nechat, jestli budou páchat velkou škodu nebo ne.  Finální kartou byl onen Horský goliáš, kterého jsem neměl jak přerušit, tedy zkusil jsem to Útočným skřetem, ale to kvůli jeho vyvolávací ceně nešlo, jak mě správně upozornil. Nádherně mě vyčistil a nazdar.

Třetí hra, kterou jsem vyhrál, byla taktéž přetahovaná. Na úvodní ruku jsem však dostal co jiného než Úděl zapomnění (podruhé mi tato karta vyhrála hru). Opět jsem co nejrychleji vyházel na stůl celou svou ruku a pouhé dvě kola, kdy se tato karta objevila ve hře (pak mi ji ze hřbitova vyhodil), mu zabila dva bojovníky, kteří mu následně chyběli. Od začátku jsem tedy měl navrch, tentokrát mu obr nedošel a já slavil výhru.

 

 

5. duel – Martin Bulíř – 2:0

S Martinem to byly ty pravé titánské bitvy. První hru si přesně nepamatuji, čím jsem vyhrál, jestli zde zaúřadovala ta Arcimagická věž nebo ne, ale pamatuji si, že hrál dost morfů do kombinace s vampýry. On ten Valdemar na začátku špatně nevypadá, hlavně, pokud ho boostne Morf obránce. Nicméně dosti často Martin obětoval životy, aby Valdemara posílil a to byla budoucí cesta do pekel. Nevím, jestli v první nebo druhé hře, ale jednou takto obětoval 6 nebo 8 životů. Když máte na začátku 20, tak si řeknete, že něco obětovat můžete, ale taktéž se to může později vymstít. Čím přesně jsem nakonec vyhrál první hru už nevím.

Druhá hra by se však dala dát do učebnice hraní. Začátek byl vyrovnaný, něco jsem myslím povyházel ze hřbitova Fontánou, která mi potom ve hře pomohla léčit nejen sebe, ale i bránící bojovníky. Následně se ale ve hře objevil onen Martinův Valdemar, Chrlič a do toho Morf obránce. Valdemar s morfem se následně vydali na hradby, kde si chtěli získat převahu. Mě se nicméně podařil velmi dobrý kousek, nad kterým smekl i Martin. Měl jsem 2 KB, na ruce dva Poutníky, svého Morfa obránce a ještě nějaké karty. Potřeboval jsem toho do hry dostat co nejvíce, abych se mohl bránit. Hlavně svého Morfa obránce, abych měl na hradbách magickou obranu. A potřeboval jsem to nutně a hned. Kdybych nechal jedno kolo Martinovi navíc, prohrál bych. Tu jsem si ale vzpomněl na prevko z edice Legendy a na kartu Akmal. Můžete si vyhledat, co dělá. Něco podobného jsem udělal s Poutníkem. Za 2 KB jsem poslal jednoho do hry. Ze jeden jeho „život“ jsem odhodil „jednu kartu“ z Martinova hřbitova a přidal si tak 1 KB. Toto jsem zopakoval. Martin měl na hřbitově právě dvě karty. Za ony 2 KB jsem dal do hry dalšího Poutníka, a opakoval výše zmíněný postup se svým hřbitovem. Za další dva vygenerované KB šel do hry právě Morf obránce, který mému Skřet-ententýkovi poskytl magickou obranu. Poutníci spolu s Fontánou udrželi mě bojovníky na hradbách další kolo, které bylo nutné k tomu, abych mohl Morfa obránce jednak nabušit žetony síly přes Šotčí úkryt a myslím jsem tam měl nakonec ještě i Mikkeldorfa. Martin tam v jednu chvíli měl Ďáblíka, který mě prorážel skrz neviditelnost, ale toho jsem se buď zbavil něčím jiným, anebo mi jeho prorážení nevadilo. Několik kol jsem se však držel v rozptylu mezi 8-12 životy. Na hradbách tou dobou byla patová situace. Nikdo z nás neměl dostatečně silný magický útok, aby probil bojovníka soupeře. Následně Martin do hry poslal Hnijícího čaroděje, který generoval Kostlivce nekromanty ihned posílené o žeton síly, tedy bojovníky 4/2. Dva bojovníci se vždy zaměstnali a ti ostatní, co neměli magickou obranu, si to rozdali. Martin něco málo karet dolízal právě za ty žetony síly na Kostlivcích, ale mě došel Bufův úkol, který mi do ruky poslal Vlčí bratry. Než Martin zabetonoval hradby, taky utrpěl nějaká zranění, zase něco „obětoval“ do Valdemara, tedy mu nezbývalo nějak moc životů, která jsem ale neměl jak sejmout. Vlčí bratři však prokázali svou užitečnost a doslova se zazvoněním časového limitu mi vyhráli hru.

 

Pak tam byly ještě další aspekty hry, které stály za to, Fantómka do kombinace s Trumpetou, ničení Šotčích úkrytů, ale to by chtělo ty hry natočit, takto se to blbě popisuje. V poslední hře celého turnaje světlo světa spatřila i moje poslední karta, kterou jsem měl v balíku a kterou jsem zatím do ruky nedostal – Krabběří seržant, nicméně po přečtení textu z Martinovy strany se tam moc dlouho neohřál, ale můžu říct, že jsem si osahal všechny karty z balíku.

 

 

Já měl tedy balík poskládaný opravdu co nejvíce na skřety, nějaký ten morf tam byl taky, ale těch jsem moc nevyužil ani na vazby. Zbytek byl takový mix, co měli defakto i všichni ostatní, nemohu si však stěžovat na pool R karet:

1. Úděl zapomnění – samo vyhrálo jednu hru a druhé silně dopomohlo
2. Lovec qwargů – totální masakr, červený hadr na býka, taktéž se mi s ním snad podařilo do hráče zaútočit za celý turnaj jednou nebo dvakrát, stejně tak do bojovníků, prostě mi ho tam nikdo nechtěl nechat
3. Zlatá guguzela – dostala se do hry jen jednou, nic moc neudělala
4. Zinthurgský žalářník – toho jsem možná na ruce měl, ale vůbec jsem jej nezahrál, jak jsem chtěl nebo mohl, myslím, že se vůbec nepodíval do hry
5. Kamenný golem – podíval se do hry jen jednou a to v boji s Martinem, kdy mi lízl v jednom kole kartu navíc
6. Arcimagická věž – podívala se do her v celém turnaji celkem 3x
7. Síla života – taktéž jsem ji zahrál jen asi 2x a zrovna proti Martinovi
8. Cizopasník – dostal se na stůl ve 3 hrách, ale jen v jedné jsem se dostal i k použití jeho pasivační schopnosti

 

PS: Pokud si aktéři her vybaví něco konkrétního nebo že něco bylo jinak, nechť se mi ozvou.

 

Konečné pořadí prevka:

1 – Patrik Janča

2 – Marcel Tobola

3 – Michal Slivečka

4 – Vladimír Šopík

5 – Michael Kadlec

6 – Martin Krzywoń

7 – Josef Lamplota

8 – Csaba Sziva

9 – Martin Bulíř

10/11 – Michal Jurčík, Adam Huječek

12 – Jan Peterka

13 – Jakub Zeman

14 – David Mráček

 

No a na závěr předání cen vítězi, Patrik jistě odpustí, ale když jsem si hledal nějaký screen, který bych do článku vložil, tohle mi padlo do oka a prostě nedalo. 😀

 

 

Tak prevka z nové edice máme za sebou, teď uvidíme, jak edice obstojí ve draftu, je ale asi jasné, o jaký typ karet bude přetahovaná.

 

Zase někdy příště.

 

Michal Slivečka