Od gamebooků k Wastelands

Zdravím všechny Wastelandery. Dovolte, abych se s vámi podělil o to, jak jsem k Wastelands přišel.

Můj příběh začíná na malé vsi v srdci Valašska. Byl jsem tehdy chlapec a navštěvoval jsem místní základní školu, konkrétně první stupeň. Tehdy mi můj kamarád ze třídy ukázal gamebook. Když mi vysvětlil, o co se jedná, ihned jsem ho poprosil o zapůjčení. Ještě před prvním dohráním jsem zjistil, že jsem se do gamebooků zamiloval. Od té doby byl problém mě od nich odlepit. Četl jsem pořád a všude, fantasy svět se stal mým druhým domovem.

Zanedlouho mi stejný kamarád ukázal karetní hru Doomtrooper. Byla v češtině, měla zajímavé obrázky a působila drsňácky a cool. Kartičky jsem spolu s bratrem kupoval od starších spolužáků a kamarádů. Dokonce jsem si vyrobil i pár vlastních, jen tak pro zábavu. Bohužel se mnou nevydržela dlouho, přestala se oficiálně vydávat. Najednou jsem potřeboval zaplnit prázdné místo po Doomtrooperech. Z karetních her mi zbýval pouze Magic the Gathering. Ten byl v angličtině, se kterou jsem teprve začínal, takže nepřicházel v úvahu.

Proto jsem zůstal u gamebooků a dále navštěvoval malou „budku“ v nedalekém městě, kde pán s knírem prodával fantasy a sci-fi knihy a další zboží s touto tématikou. Téměř ve stejnou dobu jsme se s rodiči přestěhovali do tohoto města a já rázem měl onu „budku“ mnohem blíž. Chodil jsem tam snad každý den, pán s knírem z toho měl určitě radost, jenom to vůbec nedával najevo. Abych pravdu řekl, nikdy jsem ho neviděl se usmát. Ale neodbíhejme od tématu. Jednou jsem při své pravidelné návštěvě zahlédl nové zboží. Byla to malá krabička se zvláštním obrázkem medailonu s nápisem WASTELANDS. Zeptal jsem se, o co se jedná a pán mi (samozřejmě naprosto ochotně a s úsměvem) řekl, že je to nová karetní hra v češtině. Zajásal jsem jako malý chlapec, možná jsem si i lehce cvrnkl do trenek.

Druhý den už jsem běžel spolu s bratrem a kamarádem pro první balení. Po otevření jsem narychlo nastudoval pravidla a začalo se hrát. Následovala doba karetního šílenství, hrávali jsme v každé volné chvíli. Po čase přišel můj první a bohužel i poslední turnaj. Byla to malá akce v místním domově dětí a mládeže. Účastníků bylo dohromady deset, já skončil devátý. Důležité bylo to, že jsem nebyl poslední 🙂 Po delším čase jsem cítil, že zájem o WASTELANDS poklesl, což mě mrzelo. Nakonec jsem byl snad poslední v okolí, kdo ještě hrál.

Poté jsem chvíli zkoušel karetní hru Pokémon, u té jsem ale nevydržel příliš dlouho. Následovalo období puberty a alkoholového opojení, to můžeme směle přeskočit až do doby nepříliš vzdálené dnešku. Před pár lety jsem si nemohl nevšimnout, že karetní hry zažívají velké „znovuzrození“, týká se to samozřejmě digitálních verzí. Chvíli jsem zkoušel Hearthstone a pár dalších klonů, chyběl mi tam však pocit, který jsem z karet vždy měl. Všechno je to jenom virtuální, na karty si nesáhnete. A až teprve na jaře tohoto roku, když jsem si četl článek na internetu, který se týkal mrtvých karetních her, jsem zjistil, že WASTELANDS znovu ožily. Nedokážete si představit moje nadšení. Neotálel jsem a hned jsem oslovil staré fanoušky. Podařilo se mi získat pár nových a od té doby pravidelně hrajeme. Do této chvíle jsem se zúčastnil jednoho turnaje STANDARD a dvou turnajů ve formátu DRAFT, druhý zmiňovaný formát jsem nikdy dříve nehrál. Byla to velmi zajímavá zkušenost, potěšil mě přístup ostatních hráčů a jejich ochota. Přivezl jsem si domů spoustu dojmů a karet do sbírky.

Momentálně se intenzivně připravuji na NO-RARE turnaj v Třinci, který se uskuteční 3. listopadu. Tímto zvu všechny nadšence na tuto akci, určitě uvidíme spoustu zajímavých balíčků.

Hraní zdar! 🙂

 

 


Zdeněk „Pérák“ Duchek (redaktor)
Wastelands ho zasáhly jako malého chlapce, z kterého postupem času vyrostl. Ovšem myšlenky a vzpomínky na Zemi Přeživších ho neopustily ani v průběhu mnoha let. A když se dozvěděl, že jsou Wastelands zpět, neváhal a opět se vydal do nehostinného světa za novými dobrodružstvími. Rád hraje složitější konstrukce, někdy se ale jedná o takové kombinace, že jaderná fyzika vedle nich vypadá jako dětská hra a pravděpodobnost úspěchu se blíží nule.