PŘÍBĚH: Město dobrodruhů – V pasti (S01E10)

Epizoda 10 – V pasti

 

Stáli zády k sobě, zbraně připravené. Danielle rychle, ztěžka dýchala. Vedro, adrenalin i neustálý strach o život si začínaly vybírat svoji daň. Díky Fairlightovi, že si v horách odpočinuli. I když cena, kterou za to zaplatí, bude vysoká.

Křoví šustilo a hemžilo se milionem pohybů. Soustředili se a přemýšleli, odkud přijde útok.

A shora jej navzdory předchozím zkušenostem nečekali.

Harherron ucítil, jak jej cosi šimrá na rameni, jako komár. Volnou rukou se plácl. Danielle si všimla, že mu z dlaně skápla hustá, černá kapka.

Černá vdova, došlo jí.

Víc toho nestihla.

Raiův šampion otevřel ústa, z nichž se vyvalila bílá pěna, a podlomila se mu kolena.

Pančocha jej chtěl podepřít, ale v tom se křoví rozhrnulo.

Ze všech stran se na ně vyřítili odporní, jako hříbata velicí černí pavouci s mohutnými kusadly. První z nich se sápal na Pančochu, ale rychlé zasvištění meče mu useklo přední nohy a on se dal skřípavě na útěk. Dalšímu Pančocha zabořil čepel rovnou do jeho tisíce očí. Netvor zavyl, když mu ocel prorazila mozek, a spadl přímo do cesty dalšímu pavoukovi, čímž jej zpomalil.

Těch několik vteřin Danielle potřebovala.

Zamumlala několik slov. Tentokrát bude muset sáhnout hlouběji do svých rezerv. Zavřela oči a nechala sílu vytrysknout ven.

„Harherron!“ zaječel Pančocha. Příliš pozdě si všiml, jak se hbité pavoučí nožky obtáčí kolem jeho těla a vytahují je z jejich kruhu.

Pak se země kolem nich proměnila v peklo.

Několik pavouků vzplálo a s klapavými, naříkavými zvuky zmizelo v lese. Pančochu a Danielle obklopila jako muž vysoká ohnivá stěna, jež zabraňovala osminožcům proniknout až k nim.

„Kde je Harherron?“ zeptala se unaveně.

Pančocha jí věnoval rychlý, zarmoucený pohled a ona pochopila.

Zavyla jako toulavý pes.

„Já vás zabiju, vy bastardi!“ zaječela. „Zabiju vás všechny!“

Vzduch zapulsoval zelenou energií a několik pavouků explodovalo v chomáči krve, chitinu a magie.

„Zabiju vááás!“ vřeštěla, než ji Pančocha hrubě přistrčil k sobě.

„Nech toho! Nemůžeme s nimi bojovat! Musíme utéct ke Gobliní soutěsce!“

Otočila se na něj, oči podlité krví, nepříčetná a strašlivá ve svém amoku.

„Uhni,“ zasyčela, „uhni, nebo zabiju i tebe!“

Zachoval chladnou hlavu.

„Harherron se pro nás obětoval!“ zaječel. „Věděl, že riskuje život! A ty se teď necháš hloupě zabít? Kdyby to viděl, myslel by si, že jsi úplná kráva!“

Ztuhla a tělo se jí zachvělo zuřivostí.

Stěna z plamenů se k němu přiblížila. Už cítil, jak mu žár spaluje chlupy na těle, ještě kousek a jeho kůže vzplane jako slaměný panák. Ale nemohl s ní bojovat. Nedokázal by jí ublížit. Takže se pomodlil a podíval se jí do očí.

Co si pamatoval, tak takhle drze se ještě nikdy k ženě nezachoval. Natož k té, kterou…

„Máš pravdu. Jdeme!“

Se zármutkem se Danielle může vypořádat později. Skutečně, kdyby Harherron žil, jistě by nechtěl, aby se nechala v marné bitvě roztrhat pavouky na kusy.

Rozběhli se směrem na západ. Pančocha, odpočatý a silný, neustále zrychloval. Už mu sotva stačila. Urazili několik mil, ale unikli pavoukům? Těžko říct. Stěna z plamenů kolem nich pozvolna dohasínala a zatím to nevypadalo, že by za ní číhali nějací členovci.

Danielle tekly z úst sliny a držela se za hrudník. Měla dost. Raiův Vládce osudu ji neklidně pozoroval. Musí ji co nejdřív dostat do bezpečí.

„Na chvilku se posadím,“ hlesla.

„Něco se mi tu nezdá,“ zarazil ji.

Pozdě.

Ze země vyrašily desítky šlahounů a začaly se jim omotávat kolem končetin. Pančocha prvních několik přesekl, ale bylo jich příliš mnoho, další dva se mu přilepily na stehna a podtrhly mu nohy. „Danielle!“ stihl zařvat, než mu biomasa ucpala ústa a sevřela hrdlo.

Danielle se zaleskly oči. Spálí to, spálí to všechno!

Zatnula všechny svaly, sevřela pěsti a sáhla pro další energii. Pro spoustu energie.

Příliš mnoho.

Z nosu jí vytryskl čůrek krve a omdlela.

Poslední, co spatřila, byly cupitající pavoučí nožky.

 

Pokračování příště..

 

Příběh pro Vás píše Marek Dvořák.
Nejedná se o oficiální příběh autorů hry.

Komentáře