REPORT: Sealed Ostrava 9. 12. 2017

V sobotu 9.12. 2017 jsme se vypravili na očekávaný turnaj do Ostravy. Vyjeli jsme autem z Napajedel ve třech lidech. S Marcelem Tobolou jsme vzali ještě osvětimanského reprezentanta Borise Chvátala. Cestou jsme probírali možnosti karetních kombinací a herních mechanismů co by mohli dobře fungovat. Cesta nám uběhla relativně rychle, ten kousíček D1 po kterém se dá jet je opravdu velkou vychytávkou, ani si nedovedu představit jak by se do Ostravy cestovalo, kdyby se stal malý zázrak v naší zemi a mohlo se jet celou dobu po dálnici 🙂

Po prvních komplikacích s lokací herny na místním sídlišti jsme nakonec finálně dorazili do ostravské Sluje, kde už čekali místní borci, kteří se určitě těšili na turnaj stejně jako my. Počkali jsme na pražské borce Michaela Kadlece a Martina Bulíře, no a když po nich ještě dorazili Adam Raw s Matoušem Zetkem, bylo jasné, že turnaj bude relativně pohodově osazen. Sešlo se nás tedy „rekordních“ 12 kousků 🙂

Rozbalování boosterů pro mě nezačalo bůh ví jak vesele. Rerka jako Prokletý šotek nebo Zpomalení vývoje nebylo úplně to, co bych si chtěl rozbalit. No, naštěstí není tenhle formát jen o vzácných kartách, ale hlavně jak jistě víme – o generálech. Nepadl mi sice Archaix, jako mnohým ostatním, nicméně jsem si rozbalil dle mého velmi potenciálního Magiroxe, který je v určitých ohledech Archaixovi nemalou konkurencí. Potom mi asi v třetím boosteru padla konečně první bomba v podobě Znalosti popravování a poté další druhá bomba Owootský drak. Abych se přiznal, před turnajem jsem tuto kartu zcela podcenil. Opravdu musím uznat, že na tomto formátu, brát si zpět na ruku kartu dle vlastního výběru z hrobu, je luxus k nezaplacení a nejednou vám to může pomoci vyřešit „zalockovaný“ board a přiblížit hru k vítězství 🙂 Pak jsem ještě uviděl Klidného netvora a uncommonku Mesyho, tedy vrchního exekutora do mé znalosti, tak jsem si říkal, že když tam nacpu co nejvíc ničení, nějaké zhmotnění a lektvar s Ničením mysli a křivku si udržím někde pod 3 body k vůli Lierpinovi, nemuselo by to být zas tak marné. Ale nepředbíhejme.

 

1. Kolo: Vít Holuša
První kolo s Víťou jsem nebyl úplně optimálně rozehraný. Již v autě jsme se bavili o tom, že bych se potřeboval rozehrát alespoň dvěma, třemi hrami bezprostředně před turnajem, protože jsem měl k vůli organizačním a administračním povinnostem pauzu od karet snad 2 týdny. Zřejmě se to odrazilo i na těchto hrách, které se poměrně vlekly. K mojí nelibosti hrál Archaixe, u kterého mi bylo jasné, že pokud ho nezvládnu zabít v prvních 3-4 kolech bude to velice obtížné. I přes úvodní tlak, který mi zajistil Magirox s dvěma kostlivci se mi to ale rychle nepodařilo. Hra se protáhla, ale skončila mým těsným vítězstvím.
V druhé hře se jednalo opět o relativně vyrovnanou hru, a vzdoroval jsem poměrně dlouho. Opět se mi ale nepodařilo hru ukončit v co nejkratším čase a soupeř postupně pomalu ale jistě získával nejdříve karetní, a poté už celkovou herní výhodu, díky které mě s přehledem zabil a ještě mi skoro s nohama na stole ukázal další dvě ničení na ruce, když má ruka a bojiště bylo téměř prázdné 🙂
Na rozhodující hru jsme měli 2 minuty. Kolo tedy skončilo remízou, což se pro mě později ukázalo jako klíčový moment v celém turnaji.
– remíza 1:1

 

2. Kolo: Marcel Tobola
Marcel Tobola aneb další armáda vedená Archaixem. Samozřejmě, že jsem si uvědomoval, že Marcel stejně jako já jsme absolvovali již jeden Sealed turnaj v Praze a měli jsme tedy v tomto smyslu nejvíce zkušeností a jistou výhodu. Proto bylo jasné, že toto kolo bude dost možná pro mě nejtěžší ze všech. Karty mi asi nedošly úplně ideálně a celkově to byl obdobný scénář jako v minulém kole. Proti Archaixovi je to prostě těžké. Za zmínku stál velice zajímavý play Žíravé mlhy, kterou mi uklidil snad 4 bojovníky ze stolu poté, co jsem si ke dvěma z minulého kola vyložil další dva v aktuálním kole. Jo, to se vám i sevře hrdýlko z té mlhy 😀 no aspoň mám ponaučení myslet na to, že i mlha může občas padnout (zvláště v Ostravě :-)). Každopádně Žíravá mlha je nepochybně další vzácná bomba co si prostě chceš na tomto formátu rozbalit 🙂 Vidiny na dobrý výsledek se začaly rozplývat.
– prohra 1:2

 

3. Kolo: Lukáš Bystroň
V hrách s Lukášem mě snad samotný Raia osvítil a poslal mi zpátky štěstí, které se v prvních dvou kolech někam vytratilo. Karty mi chodily snad poprvé jak jsem potřeboval, hezky se doplňovaly a tak nějak to do sebe zapadalo, že se to hrálo samo 🙂 Naučil jsem se, že Ztracený poklad je vlastně fajn do balíčku, ve kterém hrajete vládce osudu a pak ještě nějakých pár postřehů. Nakonec byl můj balíček ale silnější a poprvé jsem zvítězil bez ztráty kytičky 🙂 Za zmínku určitě stojí jeden můj malý „playík“ na jeho Klidného netvora v mojí záloze přes Oslabení jedince jsem mu jeho zabil, našel si svého, toho mu dal a ke všemu jsem si lízl kartu 🙂 v ten okamžik jsem si připadal jako Kolumbus v roce 1492.
– výhra 2:0

4. Kolo: Adam Raw
Ostravský matador Adam Raw měl relativně dobré výsledky z předchozích kol. Předpokládal jsem, že dostanu někoho z trochu nižších pater celkového umístění, ale nevadilo mi to. Do zápasu jsem šel s tím, že nemám co ztratit, buď to vyhraji a ještě to nějak dopadne a nebo prostě prohraji a vzhledem k úvodním nepřesvědčivým výkonům by to tak asi mělo být. Naštěstí mě to první hru opravdu královsky došlo a Adamovi nezbývalo než jen sledovat, jak rychlý můj balíček s Magiroxem dokáže být. Řekl jsem si, že kdybych teď dokázal vyhrát na 2:0, tak by to bylo super a měl bych relativní šance. Jenže chyba lávky, nikdy není dobré počítat do předu 🙂 Adam vytáhl v druhé hře bombu v podobě Věže času a ta výrazně urychlila moji cestu za třetí hrou 🙂 Myslím, že jsem pak schytal ještě nějakou přímou pecku od Pančochy a pak už bylo jednoduché mě dokousat. Na rozhodující hru jsem tedy začínal. Naštěstí. A udělal vše proto, aby byl můj balík tak rychlý, jak jen dokáže 🙂 Horda malých černých bojovníčků udělala rychle své a pamatuji si, že poslední co Adam na turnaji viděl byl Hrůzný brouk, který mu cestou do hrobu uštědřil smrtící ránu.
– výhra 2:1

 

Po sečtení výsledků jsem se s odřenýma (spíše úplně seškrábanýma) oběma ušima objevil na 4. místě po základních kolech 🙂 Zde bylo vidět, že to bylo jen díky remíze z prvního kola. Do TOPky postoupil ještě člen naší výpravy Marcel Tobola a bratři Seidlerovi.

Semi-finále: Aleš Seidler
Snad nejdelší kolo celého turnaje vůbec. Zřejmě to bylo způsobeno tím, že nebyl časový limit, nikdo nechtěl udělat chybu a hry byly opravdu velmi, velmi vyrovnané. Nicméně hrál jsem proti Archaixovi – opět. A tentokráte jsem si ale řekl, že musí existovat cesta jak jej porazit. Nepamatuji si již jak přesně jsem vyhrál první hru, ale zřejmě to bylo něco rychlejšího než měl soupeř, ale i tak byly všechny tři tyto hry velmi vyrovnané. V druhé hře, která měla ještě docela tempo se situace vyvinula tak, že jsem končil se Znalostí popravování na stole a házel jsem kostkou na popravení soupeře na třech životech. Hodil jsem 1 🙂 V dalším kole mě soupeř zabil. Poslední hra byla doslova porod. I přes obrovskou nevýhodu proti Archaixovi a Podprahovému vnímání proti mě na stole se hra protáhla a směřovala někam k hodině a půl, dost možná až k dvoum hodinám hraní celého kola. Neměl jsem už téměř žádné karty v balíku a nic co by nasvědčovalo tomu, že bych mohl nějak vyhrát. Myslím si, že tady se to právě ukázalo. Magiroxovi totiž to Podprahové vnímání tak nějak šmakuje, takže Aleš i přes to, že bral o kartu navíc, mě naopak karty odhazoval a já si mohl dělat bojovníky navíc. Vím, že od jakéhosi okamžiku jsem právě díky Nekromantím kostlivcům a Děsivému zplozenci, který mi byl schopný vytvořit pár zplozenců navíc začal doublovat prothráčovi bojovníky a navíc mu sem tam uštědřil nějaký ten kousanec do hlavy. V jednom okamžiku se mi poté podařilo líznout dvě karty za sebou a myslím si, že to byl okamžik, který definitivně rozhodl. Přišel mi Ardun Mork a po druhé! mi pomohl vyhrát hru na Sealedu díky tomu, že jsem do něj prostě zahodil druhou kartu (již se toto jednou stalo v Praze).
– výhra 2:1

 

Finále: Marcel Tobola
Vzhledem k tomu, že se celé semifinále protáhlo na neskutečnou dobu, dohodli jsme se, že finálový zápas odehrajeme doma v Napajedlích a ceny si splitneme. Doma jsem na druhý den Marcela Tobolu porazil 1:2. Musím uznat, že mi to chodilo opravdu královsky, takže bylo štěstí na mé straně a dokázal jsem vyvinout enormní tlak, opět díky svému generálovi. Zvlášť výživná situace je, když máte na hradbách Danielle Wildrose s Cyronem vedle sebe… bohulibý pocit, doporučuji – stačí zaútočit a projít 🙂 Další kolo vstoupí do hry Xodar. To se pak hraje jedna báseň. No a pokud jde o finále, je to pocit o to blaženější. Nakonec jsem se tedy mohl radovat z mého prvního vítězství v této sezóně.
– výhra 2:1

I přes úvodní nezdar se mi podařilo otočit celý turnaj a nakonec zvítězit. Štěstí stálo na mé straně v nedůležitějších okamžicích, takže jsem toho na plno využil. Za sebe bych chtěl poděkovat všem zúčastněným za skvělou atmosféru, opravdu jsem si moc dobře zahrál a stálo to za to! Dík patří také Sluji a Ondrovi Baarovi, který celý turnaj hostoval v jejich útulné herně. Doufám, že tímto turnajová série v Ostravě pouze začíná a máme se do budoucna na co těšit! 🙂

Tak zas příště, třeba v Napajedlích na prvním constructedu 😉

Komentáře